Fara Frýdlant

Ves - kostel sv. Vavřince

Autor: Václav Sedlář, publikováno dne: 02.05.2014 21:33:00
Kostel sv. Vavřince ve Vsi je zmiňován již v roce 1346 v zápisech míšeňského biskupství. Přestavba z počátku 16. století zachovala jeho charakteristické gotické prvky. Čtvercová loď je nesena jedním středovým pilířem, rovněž presbytář má čtvercový půdorys. Letopočet 1519 na severní straně klenby se zřejmě vztahuje k tehdejším stavebním úpravám. Sakristie je sklenuta valenou, presbytář křížovou a loď síťovou klenbou o čtyřech polích. Z 16. století pochází i kamenná křtitelnice.

Panská oratoř sloužila též šlechtickým rodinám ze sousedních lenních statků, jak je patrné z malovaných erbů ve výplních zábradlí. Jejich příslušníci nacházeli také místo posledního spočinutí v kryptě a na hřbitově kolem kostela.

Nejcennější sochařské výtvory kostelního interiéru se vztahují ke dvěma význačným držitelům Vsi v 17. století. Epitaf Ernsta von Borau (†1616) na východní straně presbytáře sem byl přemístěn v roce 1938 a zpodobňuje zesnulého v plné zbroji renesančního kavalíra. Osm erbů připomíná jeho příbuzenské svazky s dalšími rody. Pan von Borau zemřel mlád, ve věku pouhých 45 let.

Z doby skoro o půl století později pochází druhý umělecky hodnotný náhrobník, pořízený pro pana Friedricha von Uechtritz (†1661). Na něm se již projevuje změna vkusu ve směru ke zdobnému a ornamentálně bohatému baroku nejen v orámování na římse, ale i v dobovém rytířském odění zesnulého. I jeho tělesné pozůstatky spočinuly v kostelní kryptě, odkryté v roce 1938.

Byli v něm pohřbeni i další příslušníci v okolí sídlící šlechty, jak o tom svědčí renesanční náhrobníky, umístěné až do roku 1999 na venkovní straně kostelní zdi a potom přenesené do interiéru kostela kvůli ochraně před nepříznivými povětrnostními vlivy. Všechny pocházejí z přelomu 16. a 17. století a svým provedením si jsou velmi blízké, snad pocházejí z kamenické dílny některého z blízkých lužických měst. Dlouholeté umístění na kostelní zdi přivodilo jejich poškození ve figurální i textové části, ale přesto lze jednotlivé náhrobníky identifikovat. Patří Veronice von Gersdorf na Černousích (s letopočtem 1621), Bernardu von Miltitz na Černousích, Willrichu von Hoberg na Vsi, Marii von Tschernhausen a Doreothee von Hoberg, manželce Christopha von Hoberg na Vsi. Další epitaf připomíná Annu von Belwitz (†1584) a rovněž je tu náhrobník paní Salome von Salza, příbuzné Gersdorfů. Bližší údaje však již nejsou čitelné.

Při odnímání zvonů v roce 1917 stačil jeden zvon, Dva gotické zvony měly být ušetřeny, avšak i ony padly za oběť válce. V roce 1924 byly u firmy Winter odlity náhradní zvony za 21 578.- Kč a byly vysvěceny 6. 4. 1924. Popis zvonů : velký zvon ”sv. Vavřinec” (365 kg), ”sv. Trojice” (207 kg), „sv. Marie” (113 kg), „Umíráček” (44 kg).

Kostel sv. Vavřince je vzhledem ke svému stáří, dochovanosti architektonických gotických prvků i existencí zmíněných náhrobků nejvýznamnější církevní stavbou frýdlantského venkova a představuje památku jeho dějin.