Bulovka - kostel sv. archanděla Michaela
Autor: Václav Sedlář, publikováno dne: 02.05.2014 21:08:00
První doklad o bulovském kostele pochází z matriky míšeňského biskupství z r.1346. Současná kostelní budova byla postavena na přání hraběte Josefa Filipa z Gallasu, který vlastnil frýdlanstké panství v letech 1720-1724. Mohutná čtyřboká věž byla ale přistavěna až roku 1738. V půlkruhovitém goticky klenutém chóru je vidět první stavba kostela. Loď je přibližně 12 metrů dlouhá a byla přistavěna v 17.stol. Vybavení kostela je převážně barokní. R. 1724, u příležitosti obnovy kostela, obdržel chór nové varhany, které dodal jistý Kryštof Maywald z Wigansthalu ve Slezsku. Na věži se nacházejí tři zvony. Ten největší z nich pochází pravděpodobně z původní kamenné stavby. Díky úsilí kronikáře Dr. Antonína Matziga nebyl tento zvon r.1916 odevzdán pro válečné účel, jak měl. Ten samý osud však nepotkal zbylé dva zvony – střední a malý. Střední zvon pocházel z r. 1822. R. 1843 byl v Praze u jistého Karla Bellmanna přelit a r. 1846 opět vysvěcen a vytažen nahoru do věže. Malý zvon byl přeléván dokonce několikrát. Na počátku 20.století vznikly ve firmě Winter v Broumově nové dva zvony za cenu 13 000,-Kě , které byly 10.7. 1921 slavnostně vysvěceny a rovněž vytaženy do věže.I jejich osud se naplnil krátce před 2. světovou válkou, kdy musely být podstoupeny válečným účelům.
Přibližně od r. 1800 se na věži bulovského kostela nacházejí věžní hodiny. Nejstarší věžní hodiny měly pouze dva ciferníky. Postupem času se střídala období, kdy byly hodiny v chodu s obdobími, kdy měly hodiny nějakou poruchu a nešly. Tak se dělo přibližně až do r. 1909, kdy se na popud místního kaplana Josefa Müllera vyhlásila veřejná sbírka. Díky této sbírce byly r. 1925 zakoupeny nové věžní hodiny se čtyřmi ciferníky. Tyto hodiny jdou bez jakýchkoli závad dodnes. Zásluhu na tom má i pan Josef Jína, který o ně pečuje.
Původní starý hřbitov se nacházel, dle dřívější tradice, u kostela. Byl obehnán kamennou zdí, v jejíž východní části stála brána s nápisem „Výsetba pro den vstanutí“ a v západní části byla velká vrata. Ve zdi je 14 pilířů s nikami, ve kterých byly obrazy Křížové cesty. R. 1787 císař Josef II. kvůli tehdy panujícímu moru a jiným nemocím nařídil, že hřbitovy musí být z uzavřených prostor přeloženy ven. Tak se stalo i na Bulovce. Hřbitov byl přenesen nahoru, směrem na Pertoltice, do míst, kde se nachází Vendelínova kaplička. Po císařově smrti byl hřbitov opět vrácen na původní místo ke kostelu. Nynější hřbitov byl vysvěcen a otevřen 4.října 1886.