Andělka - kostel sv.Anny
Autor: Václav Sedlář, publikováno dne: 02.05.2014 20:09:00
Jak dlouho stojí kostel v Andělce není známo. V matrice biskupské diecéze míšeňské z roku 1364 není kostel sv.Anny zaznamenán a proto koluje ta domněnka, že té doby v Andělce kostel ještě nestál. Teprve sto let později nalézáme v knihách města Zawidova tu nejstarší zprávu o kostelu v Andělce. Je tam následující stať z roku 1464 zapsána ve staré německé řeči: "Anno milesimo MCCCCLXIIII yove 1464 an dir zimo (11) Innfitag vor nus ist kummen dy Kringeliege vor eyne tehdy gitte bang triech und gesund und bescheidin hat unssir Kirchin ob gut obir sy geböte Allen dos sy hette odder lossin worde nichs awsgeschlisin, wenn sunder 11 marck aus iren guttern czu gegebin gen Engilsdorf czu der Kirchin und eyne merg der Vesin de sis Linder und Horte Rothe czu aldin Seydenberg dy dind czu iren Zelengerethe ausrichtin noch iren thode wos si dolassin worde"
Tímto starým záznamem je dokázáno,že tenkrát už kostel v Andělce stál a jako kostel filiální snad i s kostelem ve Vsi faře v Závidově příslušel. Teprve v letech pozdějších byl kostel v Andělce do Vsi přifařen. Zahraniční obec Ostriechen (česky snad Ostužno) dokud byla ještě obcí katolickou, příslušela faře ve Vsi a její katolický starosta odkázal kostelu v Andělce r.1485 1 kopu groschů. Dřívější starý kostel v Andělce byl asi v podobném slohu vystavěn jako kostel ve Vsi. Byl jistě menší, měl ale 3 oltáře a ve věži 3 zvony, z nichž ten největší pocházel z roku 1548. Dubová hlavice, na kterou byl zvon připevněn, leží ještě dnes ve věži kostela nového a nese dlátem vyrytý letopočet 1548. Patronátními pány kostela v Andělce byli katoličtí majitelé panství frýdlantského Gallasové a Clamm-Gallasové. K filiálnímu kostelu sv.Anny v Andělce patřilo tehdy 44 katolíků z obce Višňové. Kostel neměl sice nic na hotovosti, ale vlastnil vklad na stálé zúrokování ve výši 1.000 zlatých rakouské měny. Stalo se to dle nařízení konsistoře. V roce 1722 vzrostl vložený kapitál na 2.544 zl. 29 krjecarů a 3 a půl Pfennigu. Kostel ve Vsi měl naproti tomu jen 875 zl. 14 kr. a 5 a půl Pf. Kostel ve Vsi byl v době reformace úplně zničen, tak že farář Šimon Peter Knote, který jako první katolický kněz po odchodu evangelických pastorů r.1683 na faru do Vsi přišel, musel nechat kostel znovu vystavěti. Náklad stavby byl uhrazen ze jmění kostela. Patronátní úřad dodával jen vápno a staral se o to, aby všecky potřebné práce byly řádně vykonány. Roku 1684 byla ve Vsi vystavěna fara a o 3 leta později tj. roku 1687 vnikli do nově zbudovaného kostela bídní lupiči, vzali mešní kalich a veškeré věci k Božím službám potřebné. Starý kostel v Andělce hrozil sesutím a proto nařídil patronátní pán hrabě Kristián Filip Clamm-Gallas, aby byl odbourán a na jeho místo vystavěn kostel nový. Žádost o povolení ku stavbě nového kostela byla arcibiskupstvím v Praze brzy vyřízena a příznivě. Dne 9. května 1783 byl položen základní kámen ku stavbě nového kostela. Hřbitov rozkládal se kolem starého kostela, jak o tom do dnes zbytky hřbitovní zdi svědčí.
Roku 1785 byl nový kostel vystavěn a farářem Filipem Paulem vysvěcen. Kostel stavěli zadnický mistr Tlum z Frýdlantu v Č. a tesařský mistr z Andělské Hory u Chrastavy. Oltářní obraz sv.Anny pochází od malíře Donatha z Ostřice v Sasku. Kazatelna jakož i ostatní řezbářské práce jsou dílo mistra Suského z Mimoně. Slavnosti položení základního kamene ku stavbě kostela v Andělce byli přítomni: Patronátní pán hrabě Kristián Filip Clamm-Gallas, hraběnka, manželka jeho bratra Karla hraběte Clamm-Gallase i jiní šlechtici z Čech a z Lužice, jakož i několik panských úředníků. Tehdejší kurát na faře ve Vsi za asistence op.Antonína Kretschmera a pátera Jana Schneidera kooperatora z Liberce, základní kámen do něhož byla ku věčné památce vložena listina, bylo v levém rohu oltáře zazděn. Po skončení ceremonií odebrali se účastníci slavnosti do vedlejšího domku, kde po dobu stavby nového kostela byla malá kaple zřízena k slavnostním službám Božím. Po skončení pobožnosti šli všichni na faru do Vsi k malé hodtině, kterou jim kurát připravil. Nový tj. nynější kostel v Andělce jest stavěn ve slohu barokním a je podoben kostelům ve Hrádku nad Nisou a ve vsi Königshein v sousedním Sasku, nyní na území přiděleném Polsku. Roku 1787 byl u nového kostela zřízen také nový hřbitov a sice na pozemku, který k usedlosti čp.19 patřil, ve výměře 8 arů. Do roku 1828 byla místa pro hroby volná bez poplatku, ale později stálo místo pro velký hrob 15 a pro malý hrob 7 a půl krejcaru. Malý domek, který asi v místech stodoly k čp.18 patřící stál, byl brzy na to odbourán a z docíleného materiálu byl vystavěn domek čp.71 naproti hostinci "Lohnberg", nyní "Beseda". Nový český osídlenec František Kysilka z čp.91 schátralý domek koupil a odboural. Ze dříví, které bylo k lešení při stavbě nového kostela upotřebeno, postavili domek tam, kde dnes nový domek čp.70 stojí.
V roce 1841 byl velký zvon "sv.Anna" z roku 1548 do Prahy dopraven, kde ho dvorní zvonař Karel Bellmann přelil. V roce 1842 byl zvon slavnostně zase ve věži zavěšen. Dolní okraj zvonu byl krásným ornamentem ozdoben. Na přední straně zvonu byl plastický obraz sv.Anny, pod kterým stálo psáno: "Sancta Anna ora pro nobis", "Svatá Anno pros za nás". Na straně zadní byly 2 nápisy První zněl: "Verbum Domini manetin eternum.", "Slovo Páně (Boží) trvá do věčnosti". Druhý nápis: "In honorem divae Annae Patrona Eclesiae Engelsdorfensis 1548 erecta 1841 venovata Praga a Karolo Bellmann C 88 anlico companarum Fukso.", "Ku cti svaté Anny , patronky kostela v Andělce, roku 1548 zřízen (ulitý) a 1841 obnovený u Karla Bellmanna, dvorního zvonaře v Praze C 88." Druhý mnohem menší zvon, kterým se denně poledne a večer klekání zvonilo, nabyl nikterak ozdoben a zvon třetí, ten nejmenší, umíráček zvaný, vážil necelých 50 kg, byl zvon hezkého tvaru a ozdoben obrazem "Jesus dobrým pastýřem." Než rakouský erár v první válce světové dva zvony odvézt nechal, popsal jsem na žádost tehdejšího faráře va Vsi Augustina Langeho tyto zvony přesně. Dbe 16. ledna 1917 zazvonili ještě jednou na rozloučenou a pak byly dva větší zvony na střepy rozbity a s věže dolů shozeny. Tan nejmenší zvon zůstal na svém místě. Roku 1885 dostala obec Andělka věžní hodiny, které tehdejší starosta Blumrich v čp.108 obstaral. Stroj těchto hodin ležel před tím už dlouhá léta na půdě staré radnice ve Frýdlantě v Č,, která uprostřed náměstí stála a roku 1887 osbourána byla. Můj strýc František Sigmund, čp.72 a zručný kovář jménem Simm v čp.106, hodiny řádně opravili, nové číselníky i rafičky udělali a pak ve věži umístili. V prvních letech tloukly hodiny do zvonů, což se však neosvědčilo. Stalo se, že při zvonění z neopatrnosti, kladiva hodin urazili. Proto založil můj strýc jakýsi fond ve výši 200 K.r.měny, aby časem zvláštní cimbály k hodinám mohly býti obstarány. Roku 1928 stálo 700 Kč k dispozici, za které starosta obce Josef Kretschmer, čp.42 potřebné 2 cimbály v městečku Bäru na severní Moravě koupil. S kovářem O.Blumrichem, čp.106 jsem zvonky ve věži umístil. Bylo to dne 25. dubna 1928, když hodiny prvních 12 na nové cimbály tloukly. V roce 1896 byl kostel v Andělce důkladně opraven a obílen. Dosavadní střecha šindelová byla střechou břidlicovou nahrazena. I koule na špici věže byla znova pozlacena. Celkový náklad činil 1.600 zl.r.m. Na začátku 20.století zhotovil truhlář Antonín Sigmund, čp.105 zde nová okna pro kostel i věž. Jmenovaný byl 25 let zvoníkem a kostelníkem.
Roku 1912 byly ve zdejším filiálním kostele postaveny varhany od firmy Bratři Riegrové v Jägerndorfu. V neděli velikonoční dne 1. dubna 1923 byly za studeného a sněživého počasí přivezeny 3 nové krásné zvony od zvonaře Oktava Wintera z Broumova v Čechách. Na posledním úseku cesty z Loučné do Andělky stály zvony na ověnčeném voze a byly doprovázeny družičkami a kmotrami. Četné obecenstvo přopojilo se k průvodu. Tehdejší farář ve Vsi Augustin Lang očekával průvod před vchodem do kostela a po delším proslovu zvony posvětil. Za krátkou dobu byly zvony na svá místa zavěšeny a milý jejich zvuk rozléhal se v údolí. V roce 1934 byly střecha věže barvou natřena a do kostela elektrické světlo vzato. Roku 1940 rozpoutala se druhá zběsilá válka světová a přinesla nesčetným tisícům nevinných lidí hrozné neštěstí a utrpení, I nové 3 zvony ve věži kostela v Andělce potkal smutný osud, neboť ve dnech 7. a 8. dubna 1942 byly 3 nové a 1 starý, malá zvon, který nám Rakousko zde nechalo, pryč odvezeny. Za nové 3 zvony, jejichž popis zde uvádím, platila obec Andělka dobrých 50.000 Kč. Tato pěkná částka peněz byla hlavně sbírkami docílena.
Popis zvonů:
Ty 3 nové zvony měly společný nápis: "Mich goss Oktav Winter Braunau in Böhmen in Jahre 1922", česky "Mne ulil Oktav Winter v Broumově v Čechách roku 1922. Ten velký zvon byl 592 kg těžký,v průměru měl 101 cm, byl laděn na "as" a nesl nápis "Heilige Anna bitte für uns. Nach des Weltkrieg Not und Sünden willich Euch den Frieden künden.", česky asi "Svatá Anno pros za nás. Po hříších války světové a bídě chci vám věstit (hlásit) mír." Druhý zvon byl 440kg těžký, v průměru měl 90 cm, na "cis" laděn a měl následující nápis: "Skt.Michael patron dek Deutschen faitte für uns. Zum dankbaren Andenken an die im Weltkriege 1914 - 1918 gefallenen und gestorbenen Krieger der Gemeinde Engelsdorf.", česky "Svatý Michaeli, patrone Němců, pros za nás. Ku vděčné památce ve světové válce 1914 - 1918 padlým a zemřelým bojovníkům obce Andělky."To byl zvon hrdinů. A třetí zvon ten nejmenší ve váze 191 kg, v průměru měl 67 cm, byl na "es" laděn a nesl tento verš: "Herlige Mutter Gottes von der immerwährenden Hilfe, bitte für uns. Das Alte fiel wir bautn aufs neue zu deutschen Glauber durch deutsche Frene.", česky "Svatá Matko Boží ustavičné pomoci, pros za nás. To staré padlo stavěli jsme znova k německé víře skrz německou věrnost."
V době okupace roku 1944 nechal kaplan fary ve Vsi Vilém Götz kostel v Andělce vybíliti. Bílou barvu na dřevěném roubení kruchty nechal odstraniti, aby čisté dřevo zůstalo. Ku konci let dvacátých nechal farář ze Vsi jménem Hatscher předsíň lodě kostela velkými skleněnými dveřmi opatřili. I obě postranní chodby na kruchty byly slušnými dveřmi opatřeny. Za faráře Hatschera přestala procesí chodit pěšky z Andělky do Hejnic. Jezdilo se tam autobusem a když pak farář Hatscher do Röchlice u Liberce byl přesazen, putování do Hejnic úplně zaniklo. Bylo to ještě před okupací. V roce 1951 přišli konečně dva zaměstnanci komunálního podniku v Hejnicích do Andělky a opravili značně poškozenou střechu na věži i nad lodí kostela. Děravou střechou tekla voda na klenutí před oltářem, tak že omítka odpadávala se stropu a zeď mezi presbytářem a sakristií byla až dolů vodou prosáklá. Na opětné připomínání faráře Wodrážky stala se přece náprava tak naléhavé nutné věci. Jak jsem slyšel byla na tuto opravu povolena částka 45.000,- Kč, která na úplnou opravu nestačila. Žlaby střechy kostela rezem zničené nemohly býti novými nahrazeny. Farář Jan Wodrážka o dobrý stav kostela stále pečoval, zemřel náhle večer dne 28. srpna 1951 na své faře ve Vsi. Byl prostý člověk a dobrý kněz. Týden před jeho smrtí nechal oltářní obraz kostela v Andělce elektrickým světlem ozdobiti. Práci provedl elektrotechnik František Sommer z Mimoně. Po smrti faráře Wodrážky nastalo v našem kostele neobvyklé tich. Na místo každých 14 dní, konaly se služby Boží jen dvakrát nebo třikrát v roce. Bylo také málo těch, kteří zde služby Boží držet mohli. První čas sem dojížděl františkánský páter Nikolaje z Hejnic, pak kaplan Vrabec z Raspenavy. A když tento byl do Nového Města pod Smrkem přesazen, zajížděl sem k službám Božím a k vyučování náboženství na zdejší škole frýdlantský děkan. Také jeho kaplan vyučoval náboženství ve škole v Andělce. Ještě v roce 1949 úřadoval na děkanství ve Frýdlantě děkan Zlámal. Jelikož jsme v Andělce žádného zvonu neměli, zaopatřil nám děkan Zlámal jeden malý zvonek v Kunraticích u Frýdlantu na jaře roku 1949. Zvonek jsem s truhlářem Novákem vysoko ve věži kostela zavěsil. A tak jsme po několika letech mohli slabým sice, ale pronikavým hlasem vypůjčeného zvonku, věřící k službám Božím pozvati a těm, kteří se z pozemského života do věčnosti odebrali umíráčka zazvoniti. Patronátními pány kostela v Andělce byli po dlouhé časy majitelé panství frýdlantského, náboženství církve římsko - katolické. Tak i poslední hrabě Edvard Clamm-Gallas, který roku 1930 zemřel. V roce 1951 byla opravena částečně střecha lodi a věže. V sedmdesátých letech byla obnovena střecha na lodi, ale věž chátrala a postupně kostel propadal zkáze. Zachráncem našeho kostela se stal pan farář Kubíček, frýdlantský děkan. Se skupinou věřících a s pomocí místních byla v roce 1992 zastřešena věž a provedena celková oprava objektu. Kostel dostal nová okna a dveře a byl uveden do současného stavu. Na jaře 1993 byly ve věži umístěny nové elektrické věžní hodiny firmy Elektron z Vyškova. Stály 80.000,- Kč. Ciferníky a rafičky zhotovil pan Jiří Pohl z Andělky a zvony doplnil o cimbál. Udělal okna na věži a v roce 1997 poprvé zazněla zvonkohra. O hodiny se staral a pokračoval tak v činnosti svých předků, kteří stejně jako on pro kostel mnohé vykonali.